ALENKA V ŘÍŠI ZNAKŮ

Ve spolupráci s Buranteatrem a skupinou Hands Dance.

Alenka se ocitá ve světě, kterému nejprve nerozumí. Stejně jako v příběhu Lewise Carrolla ji čeká cesta plná podivuhodných bytostí, jazykových hříček, absurdity a fantazie. Tentokrát však Alenka nevstupuje do říše divů, ale do říše znaků.

Inscenace vznikla jako společný projekt skupiny Hands Dance a divadla Buranteatr v rámci JAMU a specifického výzkumu Radky Kulichové. Jejím cílem bylo vytvořit představení, ve kterém budou český jazyk a český znakový jazyk rovnocennými prostředky divadelního vyjádření.

Znakový jazyk zde není pouze překladem mluveného slova. Vznikl experimentální způsob uměleckého tlumočení, při kterém se stírá hranice mezi hercem a tlumočníkem. Někteří účinkující v jedné chvíli mluví a v jiné používají znakový jazyk, zatímco další současně tlumočí nebo sami vstupují do děje.

Adaptace vychází z motivů knih Lewise Carrolla. Tvůrčí tým se při práci snažil hledat takové prostředky českého znakového jazyka, které by dokázaly zachovat humor, absurditu, jazykové hříčky i fantazijní svět předlohy. Inscenace tak vznikla jako společný prostor pro slyšící i neslyšící diváky.

Projekt zároveň navazuje na práci a vzdělávání studentů oboru Výchovná dramatika pro neslyšící (VDN) na Divadelní fakultě JAMU. Členové skupiny Hands Dance jsou z velké části studenti či absolventi tohoto oboru. V rámci studia získávají základní herecké dovednosti a zkušenosti s jevištním projevem v českém znakovém jazyce, které dále rozvíjejí ve své umělecké praxi.

Poslání inscenace:

„Být takový, jaký opravdu jsem.“ – toto se prolíná celým příběhem. Alenka přichází do neznámého světa a je konfrontována otázkou od housenky: „Kdo jsi?“ Na stejnou otázku se jí ptá také královna. Díky svému průvodci se Alenka zorientuje v podivném světě a uvědomí si, co je důležité. A především přijme samu sebe – v této inscenaci přijetí identity neslyšící osoby.

„V této inscenaci však nejde jen o jakousi přidanou verzi „živých“ titulků umožňující sledování příběhu i neslyšícím divákům, nýbrž o zcela koherentní výrazový prostředek, který je základním stavebním materiálem celé inscenace i jejím vlastním tématem.„

 

Dramatizace: Sabina Machačová
Režie: Gabriela Ženatá
Dramaturgie: Lukáš Rieger
Umělecké tlumočení do českého znakového jazyka: Radka Kulichová, Veronika Mikulová a kol.
Scéna a kostýmy: Anna Chrtková
Hudba: Ondřej Kalužák
Projekce: Pavel Ježek
Světla: Tomáš Tušer, Vojtěch Dvořák
Produkce: Zuzana Drápalová, Jana Fišerová

Hrají a tlumočí: Alžběta Vaculčiaková, Veronika Mikulová, Lucie Ingrová, Radka Kulichová, Daniela Tesaříková, Petr Neméth, Marcel Krištofovič